Slavonie
Ozvěny tradice
Slavonie je oblast legend, jejíž mýty a tajemství se hrdě přenášejí z generace na generaci. Slavonci křečovitě udržují své tradice, jako jsou dožínky, lidové kroje a populární místní hudba.
Zároveň jsou pohostinnými hostiteli, kteří jsou vždy ochotní se přátelit nad skleničkou jednoho z četných kvalitních vín zrozených z místní úrodné půdy a při soustu některé z lokálních pálivých specialit, jako jsou guláš „čobanac“ nebo rybí paprikáš.
Kam jít
Po stopách panonského moře
Kdysi nedozírné modré otevřené moře dnes krášlí zlatá barva a jeho někdejší ostrovy jsou dnes zelené hvozdy. Po velké vodě zbyly jen mušličky v plodných rovinách slavonské nížiny. Namísto toho tento kraj objaly tři velké řeky – Sáva, Dráva a Dunaj – a člověk brzy zjistil, že ve zdejší přírodě najde milovaný domov. Panonské moře dávno zmizelo, ale přesto zde zanechalo jeden slaný pramen ve městě Bizovac. Teplota vody zde dosahuje až 96°C, což je unikátní evropský úkaz. Lákavou přírodu milovala i šlechta, která tu kdysi stavěla zámky, užívala si lov, rybolov a prvotřídní víno, které se pilo i na jiných evropských dvorech a královských korunovacích. Známé jsou vinné sklípky v Iloku, Kutjevu a Belje. Dnes si i vy můžete užívat všechny tyto krásy dávných časů. Na Cestách Panonského moře odhalte krásné písně tohoto kraje za zvuku tamburice, četné lidové slavnosti vám pak představí veselé průvody vyšňořených mužů a dívek v překrásných krojích, muži nosí šokské klobouky a dívky zlaté dukáty. Město Vinkovci – město s nejdelší kontinuitou života v Evropě.
Kopački rit
Přírodní rezervace Kopački rit je unikátní mokřadní oblast. Jedná se o jedno z největších trdlišť ryb ve střední Evropě a důležité ornitologické území.
Papuk
Přírodní rezervace Papuk je díky své geologické, biologické a kulturní autentičnosti jediným geoparkem v Chorvatsku, který figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO.
Archeologická lokalita Vučedol
Archeologická lokalita Vučedol se nachází na břehu Dunaje.Vučedol je vzdálen od města Vukovaru pět kilometrů po proudu řeky.
Karanac – Etnografická vesnice
Karanac má atmosféru starých časů. Každý dům vypráví svůj příběh, který se traduje z pokolení na pokolení. Vesnice si zachovala původnost a životní styl, které jsou vzdáleny od městského hluku a shonu.
Kutjevo
Kutjevo - vinné sídlo kontinentálního Chorvatska. Městečko se nachází v úrodném Požežském "zlatém" údolí, na jižních svazích Krndije a Papuku, v úzkém údolí říčky Kutjevčanky.
Pevnost Brod a františkánský klášter ve Slavonském Brodu
Pevnost Brod z 18. století je jedna z největších pevností v Chorvatsku. Barokní františkánský klášter je jednou z nejúžasnějších barokních staveb ve Slavonii. Jedná se o jeden z nejreprezentativnějších příkladů klášterní architektury v severním Chorvatsku.
Státní hřebčín lipicánů Đakovo
Pojem „hřebčín“ je v souvislosti s Đakovem poprvé zmiňován v roce 1506, ačkoliv byl založen již ve 13. století.
Tvrđa v Osijeku
Romantické historické centrum města získává základní obrysy počátkem barokního 18. století, přičemž dokonale propojuje vojenskou pevnost s organizovaným měšťanským životem.
Vinkovci - Sídlo Šokadije
Je to město s bohatými dějinami, kulturou, architekturou, folklórem, tradicí, zvyky a obyčeji. Kontinuita v osidlování, které trvá již více než 7000 let, je vzácností i v evropském měřítku.
Zámek Odescalchi a středověké hradby ve městě Iloku
Nad Dunajem se tyčí hradby pevnosti a hrad knížat rodu Odescalchi, a to spolu s přilehlou renesanční parkovou architekturou, kostelem a klášterem sv. Jana Kapistránského. Jsou přitom součástí dobře zachovalého urbánního komplexu nejvýchodnějšího chorvatského města Iloku.
Đakovská katedrála
Nejmonumentálnější sakrální stavba ve Slavonii je đakovská katedrála sv. Petra, o které sám papež Jan XXIII. řekl, že je to nejkrásnější kostel mezi Benátkami a Cařihradem.
Se svými nedozírnými zlatými nížinami vynořenými z plodné Panonie, silnými toky řek a náplavovými oblastmi, z nichž vyrůstají staleté lesy mohutného dubu lesního (Quercus robur), je Slavonie klidným domovem více než dvou tisíc biologických druhů a plodným koutem Země, který lidská ruka zušlechťuje již více než osm tisíc let. Od chvíle, kdy v pleistocénu zmizelo Panonské moře, se někdejší ostrov Papuk stal pohořím, které nám odhaluje nejstarší skály této části Evropy – granity a metamorfní skály z prvohor plné svědků, kteří nám dnes vyprávějí geologické dějiny Země. Plodná slavonská nížina se vynořila z hlubin Panonského moře poté, co deset miliónů let byla mořským dnem a záhy se stala zemí zaslíbenou.
Zařazena v prvních stoletích našeho letopočtu do systému Římského císařství, s dvěma cestami, z nichž jedna vedla do Osijeku a východních provincií, zatímco druhá spojovala lázně Aquae Balissae – dnešní Daruvar a plodné vinorodé kraje Požegu, Đakovo a Vinkovce, Slavonie je i zemí, která zplodila dva římské císaře: schopného, statečného a odvážného Valentiana I. a jeho bratra Valensu.
Oslavujíce ji jako sýpku, ale i vinorodý kraj, v němž zvlášť vynikají kutjevacké vinohrady s jedním z nejstarších vinných sklepů, Římané tento kraj s inspirací pojmenovali Vallis Aurea (Zlaté údolí).
Ne váhejte, vydejte se po cestách, po kterých mezi hrdými městy se středověkými pevnostmi, kláštery a barokními zámky Osijeku, Vinkovců, Požegy a Slavonského Brodu až po Vukovar a Ilog se prohání ušlechtilé plemeno đakovackých hřebců Lipicánů a svá hnízda staví vzácní ptáci, zatímco obzorem přelétají hejna divokých hus, které vzlétly ze známé Přírodní rezervace Kopački rit, objevte ilocký františkánský klášter, v němž je pochován známý italský františkán Jan Kapistran a barokní pevnosti Slavonského Brodu a Osijeku, pravé urbánní a kulturní panonské metropole, jejíž vysokoškolské vědecké ovzduší zplodilo i dva chorvatské laureáty Nobelovy ceny.
