Nejlepší chorvatské dezerty

Nejlepší chorvatské dezerty

Při seznamování se s tradiční chorvatskou kuchyní si nenechte ujít těchto deset dezertů pocházejících z různých částí krásného Chorvatska a nechte se unášet vůněmi a chutěmi dětství četných Chorvatů.

Mezi tradiční chorvatské speciality, které odolávají zubu času a které musíte alespoň jednou v životě ochutnat, zaujímají sladkosti zvláštní místo, neboť mají tu moc rozveselit všechny generace a rozzářit váš den, a to zejména v případě, že jsou připraveny s velkou péčí a dovedností. Ať už se jedná o dezert podávaný po chutném obědě nebo o sladké občerstvení během přestávky v práci, někdy stačí ke zlepšení naší nálady jeden jediný zákusek. Od Slavonie a Baranje přes Záhoří a Istrii až po Dalmácii a Dubrovníku překypuje Chorvatsko recepty na sladkosti, které mnohým Chorvatům připomínají dětství a babiččinu kuchyni, v níž pilné ruce z jednoduchých surovin připravovaly opravdové delikatesy. Z toho důvodu jsme vybrali deset tradičních dezertů, které ve vás probudí zájem o tajemství, jež se ukrývají ve starých kuchařkách tradiční chorvatské kuchyně.

Salenjaci (sádelníky)

Salenjaci
Maja Danica Pečanić

Salenjaci jsou sladké cukroví, při jejichž přípravě se používá cenná potravina, na kterou již všichni pravděpodobně zapomněli, a sice vepřové sádlo. Kromě vepřového tuku, který se používal v četných slaných i sladkých jídlech, se během zabíjačky sbíralo také vepřové sádlo, které se často ihned využívalo k přípravě měkkých sádelníků. Salenjaci se tvarují z těsta, které se plní domácími povidly ze švestek nebo meruněk. Kvůli jejich vrstvené struktuře se salenjaci nazývají také cukrovím o tisíci listech, čehož je dosahováno opakovaným překládáním těsta při jeho válení. Teplé sádelníky sypané moučkovým cukrem jsou vydatné a sladké a představují ideální volbu ke snídani nebo svačině.

Kroštule

Kroštule
Maja Danica Pečanić

Když istrijskými a dalmatskými městy začnou v únoru proudit veselé masopustní průvody, zavoní téměř na každém rohu kroštule, neodmyslitelná karnevalová pochoutka. Kroštule jsou křehké, křupavé a chutné cukroví připravované z vajec, mouky, cukru, nastrouhané kůry domácího citronu nebo pomeranče a másla, surovin, které jsou v našich kuchyních vždy přítomny, přičemž recept na toto rychlé občerstvení se předává z generace na generaci. Před pečením se kroštule tvarují podle přání, což nejčastěji představuje vázání těsta na uzel, jeho nakrajování a zamotání, vytváření stuh nebo květů, které se poté smaží v horkém oleji. Způsoby jejich přípravy se liší podle krajů i jednotlivých rodin, ale mají je bez rozdílu v oblibě milovníci sladkého všech generací.

Rožata

Rožata
Maja Danica Pečanić

Rožata je dezert, kterému se podařilo ustát nejrůznější historické nepokoje od středověku až po současnost, a to nejen na území Dalmácie, ale i v ostatních částech Chorvatska. Stejně jako řada dalších sladkostí, které přežily staletí předávání receptur z generace na generaci, se i rožata připravuje z jednoduchých a skromných surovin. Jmenovitě jsou pak základními ingrediencemi tohoto krémového a osvěžujícího dezertu mléko, vejce, cukr a ceněný růžový likér zvaný rosalin nebo rozulin, který stojí za jeho jedinečným aromatem a kterému tento dezert vděčí za svůj název. Vzhledem k tomu, že se jedná o studený a kompaktní krém, je rožata obzvláště oblíbená jako osvěžení v horkém létě a často se podává i jako dezert, kterým se dalmatská kuchyně představuje cizincům.

Zagorski štrukli (Záhořský závin)

Štrukli from Zagorje
Maja Danica Pečanić

Tradiční specialita Chorvatského Záhoří - zagorski štrukli nebo štruklji - se v každé domácnosti připravovali ze surovin, které byly snadno dostupné, přičemž jejich popularita mezi místními obyvateli přerostla hranice Krapinsko-zagorské a Varaždinské župy, takže dnes se často připravují u příležitostí prezentace chorvatské gastronomie ve světě. Ve snaze ochrany záhořského závinu coby původního chorvatského pokrmu je umění jeho přípravy zapsáno do Registru nehmotného kulturního dědictví Chorvatské republiky. Závin je možné připravovat dvěma způsoby, vařením nebo pečením, a také jako sladké nebo slané jídlo. Základní těsto plněné kravským tvarohem se používá v obou případech, ale zatímco je závin vařený ve slané vodě možné přelít rozehřátým tukem a posypat drobenkou, nebo podávat ve voňavé polévce, pečený závin se před tepelným zpracováním dodatečně zalévá smetanou.

Orahnjača a makovnjača (ořechový a makový závin)

Orahnjača and makovnjača
Maja Danica Pečanić

Orehnjača nebo orahnjača a makovnjača jsou moučníky z kynutého těsta, které se tradičně připravují o svátcích a při četných slavnostních příležitostech pro pohoštění hostů voňavým a chutným dezertem. Jak samotný název napovídá, připravuje se bohatá náplň ořechového závinu z ořechů a měkké těsto makového závinu se plní směsí s mákem. Kromě těchto základních surovin, které od sebe tyto dva moučníky odlišují, jsou ostatní ingredience náplně stejné - cukr, skořice a mléko. Ačkoli nejchutnější závin umí upéct vždy babička, má se za to, že u orahnjače a makovnjače nemají co pokazit ani začátečníci.

Paradižot

Paradižot
Maja Danica Pečanić

Paradižet či paradižot je jemný dalmatský dezert, který je bohatší než typická rožata, neboť se při jeho přípravě používají potraviny, které nebyly vždy snadno dostupné. První vrstvu paradižotu tvoří tvrdé sušenky, které se skládají na dno nádoby, v níž se připravuje. Aby hustě naskládané sušenky změkly, pokropí se pálenkou z višní odrůdy maraska nebo likérem maraschino či proseccem, což je aromatické a zvláště ceněné dezertní víno. Další vrstvu paradižotu činí vařené bílkové knedlíčky, na které přijde žloutkový krém a na úplný závěr se strouhá čokoláda na vaření. Paradižot se dodnes připravuje po celém jaderském pobřeží a podobá se jednoduššímu dezertu šnenokle, který se připravuje v kontinentálním Chorvatsku, přičemž oba moučníky představují dezert milovaný všemi generacemi.

Skradinský dort

Skradin Cake
Maja Danica Pečanić

Jedna z oblíbených specialit skradinského kraje je dezert, bez kterého se neobejde ani jedna oslava či sváteční oběd, přičemž v jeho minulosti se připravoval obzvláště u příležitosti svatebního obřadu. Jedná se o skradinský dort, sladký moučník, který ve 14. století skradinské nevěsty samy pekly v předvečer jejich první svatební noci, aby tak zapůsobily na svého vyvoleného a poklidně vpluly do přístavu manželství. Má se za to, že původní recept na tento chutný dezert dnes ve Skradinu opatruje jen několik hospodyněk, ačkoli se soupis jeho přísad během staletí vlastně příliš neměnil. Tento lahodný moučník se připravuje z domácích vajec, cukru nebo medu, strouhané citronové a pomerančové kůry, lžíce rumu nebo růžového likéru, vanilky a jemně mletých ořechů a mandlí, s důrazem na ořechy, kterých je vždy trojnásobek. Skradinský dort nakonec přelitý čokoládou a ozdobený plátky mandlí nebo půlenými ořechy uspokojí i ty nejnáročnější milovníky sladkého, přičemž na stůl přinese kousek skradinského kraje.

Mezimuřská gibanica

Gibanica from Međimurje
Maja Danica Pečanić

Coby nejseverněji položený chorvatský region sousedí Mezimuří s Maďarskem a Slovinskem, a nikoho tedy nepřekvapí, že se v jeho několikasetleté gastronomické tradici můžeme setkat s vlivy okolních kuchyní. Jedním ze zvláště honosných moučníků, který do této kategorie patří, je zcela jistě mezimuřská gibanica, což je chutný dezert, který má namísto jedné náplně dokonce čtyři. Ořech, mák, jablka a tvaroh jsou zde spojené do vrstveného moučníku, který nadchne svojí šťavnatostí a chuťově přivolává vzpomínky na ovocné sady a pole, přičemž na každé oslavě představuje neopomenutelný sladký chod. Dříve se tento moučník pekl v hliněných nádobách, které byly v moderní době nahrazeny kovovými pekáči. Ingredience používané k jeho přípravě se během roku uchovávaly ve spížích pilných hospodyněk v očekávání svátků a národních i rodinných oslav.

Samoborske kremšnite (samoborské žloutkové řezy)

Cremeschnitte from Samobor
Maja Danica Pečanić

Již pouhou zmínku o půvabném městečku Samobor vzdáleném jen asi dvacet kilometrů od Záhřebu si většina Chorvatů spojí s chutnými samoborskými žloutkovými řezy (kremšnite nebo krempite), tedy krémovým zákuskem, který dnes najdete ve většině tradičních cukráren. Kremšnita se vyznačuje lehkým žlutým krémem, který se připravuje z vajec, mléka, cukru a mouky a leží mezi dvěma vrstvami křehkého listového těsta s tenkou vrstvou sladké šlehačky skryté pod horní krustou. Před podáváním se tento moučník řeže na velké kostky a nakonec se každá samostatná kostka posype moučkovým cukrem, který tomuto jinak nepříliš sladkému moučníku dodá na sladkosti.

Fritule

Fritule
Damir Fabjanić

Přestože jsou v Chorvatsku fritule spojovány především s Kvarnerem, Istrií a Dalmácií, v posledních několika letech ovládly také kontinentální část země, takže s příchodem chladnějších dní můžete fritule ochutnat téměř na každém rohu, a zejména pak během adventu v Záhřebu. Ačkoli se tradičně připravovaly ve dnech půstu a na Štědrý den, kdy se podávaly posypané moučkovým cukrem nebo ještě teplé obalovaly v cukru krystalovém, dnes si je rádi dopřáváme přelité různými sladkými sirupy, například s příchutí čokolády, karamelu a lesního ovoce. Měkké a nadýchané - fritule se připravují krátkým smažením v hlubokém oleji, které jim propůjčuje zlatavou barvu a vnější křupavost. Kuličky smaženého sladkého těsta velikosti jednoho sousta jsou oblíbenou zimní pochoutkou, a čerstvé voňavé fritule tak nikdy na talíři nikomu moc dlouho nevydrží.